Termíny

18.9.2017 - 15.12.2017 - Výuka v zimním semestru 2017/2018

Hledat
Pokročilé hledání




Z workshopu „Impacts of Democratization on the MENA Region“

Související stránky

mena-6Symbolicky v den, kdy tento svět opustil držitel Leninovy ​​mírové ceny, dlouholetý kubánský diktátor Fidel Castro, měli studenti VŠE možnost se zúčastnit workshopu o dopadech demokratizačních procesů v regionu MENA. Tento workshop uspořádalo Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka (FMV, VŠE v Praze) ve spolupráci s Centrem asijských studií při Fakultě mezinárodních vztahů.

Členové projektu prezentovali výsledky svého dosavadního výzkumu. Vystoupení prvního člena, Pamira H. Sahilla, dalo celému workshopu teoretický a metodologický rámec. V případě takto kulturně odlišných zemí, jako jsou země Blízkého východu a severní Afriky (MENA), přispělo objasnění konceptu Power-Knowledge francouzského filozofa Michela Foucaulta nebo způsobu "tvorby pravdy" v různých kulturách, k lepšímu pochopení zkoumaného regionu. Sahill se následně soustředil na tři země, Afghánistán, Pákistán a Sýrii, kde velmi zajímavým projevem uvedl posluchače hlouběji do zkoumaného problému. Historický kontext a zahraniční politika světových mocnosti, zejména USA a Francie, mají v současnosti na tyto země velký vliv.

Druhé vystoupení patřilo Radce Havlové, která se věnovala tématu demokratizace v Palestině a jejím politickým a mena-2 - maléekonomickým dopadům na tuto zemi. V případě zmíněného státu, který na některých mapách ani neexistuje, je velkým problémem jeho rozdělení na Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, přičemž každá z částí patří pod správu jiné vlády. Zajímavý byl např. výrok, že pásmo Gaza je největším vězením na světě. Každopádně demokratizace přináší i v tomto regionu výsledky: zavedené politické reformy a demokratické volby, na druhou stranu ale rovněž ekonomický úpadek nebo situaci blízkou občanské válce.

Aneta Hlavsová se věnovala rozdílným přístupům posledních dvou amerických prezidentů k blízkovýchodnímu regionu. Zatímco George W. Bush, který je často označován za válečného prezidenta, vedl ve sledované oblasti několik vojenských operaci, Barack Obama se po neúspěšné operaci v Libyi, která znamenala nejkritičtější bod jeho prezidentování, následně neodvážil k výraznějším vojenským akcím. Hlavsová upozornila, že Obama svým blafováním v případě nezakročeni během války v Sýrii, mohl poškodit hodnověrnost USA.

Závěr workshopu patřil Kristýně Tamchynové a Turecku. Její přednáška nesla dvojsmyslný název " mena-5(Ne)Demokratizace Turecka a její důsledky". Turecko, které se považuje za parlamentní demokracii s nezávislým soudnictvím, má v poslední době v oblibě vypínání sociálních médií v kritických momentech, a pronásledování odpůrců režimu. Jak zmínila Tamchynová, následkem této situace je stále větší autocenzura médií, což jen podporuje přesvědčení o nefungující demokratizaci v této zemi. Rovněž přednášející na základě vlastních zkušeností z Turecka potvrdila, že demokracie tam ztrácí své publikum. Menšiny jsou opomíjeny, akademici umlčováni, média zavírána, přičemž běžný lid má aktuální stav, stejně jako svého vůdce v oblibě.

Projekt IGS „Crises in MENA and Southwest Asia: Democratisation, Militancy and Security“ se zaměřuje především na oblast Blízkého východu a rovněž jihozápadní Asie (Afghánistán a Pákistán). Zabývá se demokratizačními procesy, které v regionu probíhají, a souvisejícími bezpečnostními jevy. Pokládá si otázku, nakolik je západní model demokracie přenositelný do zvolených zemí regionu. Na konkrétních případových studiích zkoumá možnosti a limity procesu demokratizace v regionu, i vliv zahraničních aktérů.

Výzkum by tak měl mj. odpovědět na otázky: Jaké jsou hlavní překážky demokratizace ve vybraných zemích regionu? Které faktory naopak směřují region k větší demokratizaci? A je demokracie opravdu tím, co lidé v regionu chtějí, když protestují, nebo je to jen navenek deklarovaný cíl „komunikační strategie“; daná světovými médii, ale jejich hlubší zájmy a cíle jsou jiné?  A dále, kdo jsou hlavní regionální i světoví aktéři v tomto dění a jakou roli v procesu (de)demokratizování hrají noví regionální nestátní aktéři? Tyto i další otázky jsou průběžně zkoumány v rámci projektu a výsledky výzkumu prezentovány akademickým kolegům i širšímu publiku formou akademických článků (např. Havlová, R. – Tamchynová, K. (2016): The Uncertain Role of the EU Countries in the Syrian Refugee Crisis. Insight Turkey, Vol. 18 / No. 2 / 2016, pp. 85-109), workshopu, jenž se uskutečnil 25. 11. 2016 na půdě VŠE nebo plánované knižní publikace, která bude připravena v roce 2017.

 

Autor textu: Gabriel Hasík, Centrum asijských studií a Katedra světové ekonomiky (FMV, VŠE v Praze).

Autor fotografií:  Duc To Minh, Grafická a multimediální laboratoř (Vysoká škola ekonomická v Praze).

Kompletní fotogalerii najdete ZDE.