Rozhovor se studentem FMV Alešem Maršíkem o studiu v Japonsku
Aleš Maršík studuje na Fakultě mezinárodních vztahů bakalářský obor „Mezinárodní obchod“. Má za sebou výměnný studijní pobyt na japonské Josai International University. Ptali jsme se ho, jaké zkušenosti a zážitky si z Japonska odnesl. Jak z rozhovoru vyplývá, svou volbu destinace v rámci výměnných pobytů by neměnil:
Jak ses o takovéto nabídce dozvěděl?
Na webových stránkách a FB Fakulty mezinárodních vztahů.
Váhal jsi, zda jet/ nejet nebo to byla pro Tebe jasná volba?
Váhal jsem hodně. I když bylo Japonsko mým snem a plánoval jsem zkusit semestr v Nagoje v 5. semestru, ale nakonec jsem vyjel dříve a jinam – na dva semestry na Josai International University v Togane (v rámci The Mizuta Scholarship, které je nabízeno studentům FMV pravidelně; pozn. redakce), i když výjezd na celý rok jsem dost zvažoval. Důvodů bylo více, nebylo to perfektní načasování, ale to asi není nikdy. Ve finále jsem si řekl, že tohle je můj sen a musím to zkusit. Byla to těžká volba, ale neměnil bych.
Jak jsi vnímal kulturní rozdíly? Jak se Češi liší od Japonců?
Kulturní rozdíly jsou markantní. Etiketa v Japonsku je postavena na jiných pravidlech a mentalita Japonců je hodně odlišná, v některých aspektech pro Čechy skoro nepochopitelná. Nicméně Japonci jsou neskutečně milí a ochotní, obzvláště když člověk umí alespoň trošku japonsky – to se vám rozdají a vychválí do nebe. Japonci jsou od mala vychovávaní tak, aby byli ohleduplní a nedělali nic, co by někoho jiného uvádělo do rozpaků. Tento aspekt se projeví v tom, že jsou opravdu ohleduplní. Na druhou stranu jsou také zvyklí neříkat špatné/nepříjemné věci – v zásadě super, ale občas to nadělá více problémů než kdyby byli více přímočaří. Jako u všeho, nic není jenom černé nebo bílé. Japonci mají své mouchy – spoustu, ale když přijedete do Japonska, budete se cítit mezi nimi dobře a bezpečně. V kostce jsou Japonci velice disciplinovaní, ohleduplní a milí.
Vrátil by ses někdy do Japonska? Proč ano/ne?
Určitě. Japonsko mi přirostlo k srdci a mám tam několik kamarádů. Navíc mi zbývá spousta míst, kam jsem se nestihl podívat, takže bezpochybně ano.
Máš nějaký speciální zážitek z Tvého pobytu?
Zážitků je hromada. Jak příjemných, tak i několik nepříjemných. Vzhledem k tomu, že jsem zůstal v Japonsku přes coronu, zažil jsem několik nepříjemných momentů. Tím nejhorším byl ten, kdy mě v 5:00 ráno vzbudilo zemětřesení a následně jsem zjistil, že mi zrušili letenku. I přes mou silnou pozitivní energii mě tahle situace dostala, ale v hodně směrech mě to posunulo a nakonec to dopadlo výborně a vrátil jsem se bez vážných problémů, akorát jiný den. Na druhou stranu těch pozitivních zážitků bylo mnohem víc. Třeba skvělé bylo, když jsem si v malé zapadlé rodinné restauraci v Ósace povídal s majitelem (Japoncem) a při zmínce, že jsem Čech, začal jmenovat Jágra, Haška a další členy vítězného hokejového týmu z OH v Naganu 1998.
Co bylo pro Tebe na zahraničním pobytu největším přínosem?
Těch přínosů je několik, ale kdybych měl něco vypíchnout, tak kromě toho, že jsem se slušně naučil japonsky, to bude fakt, že si člověk má plnit sny, i když z toho může mít na začátku velký respekt a také to, že nelze spoléhat na budoucnost a je třeba žít teď a tady.
Aleš Maršík a za CAS Eliška Hronová
Další z rozhovorů s našimi studenty, např. o studiu čínštiny, můžete najít
ZDE.
Pokud studujete FMV/VŠE a chtěli byste přispět s vlastním pohledem na studium v Asii či na jakékoliv jiné „asijské téma“, budeme rádi, když nás kontaktujete, např. na adrese stuchliz@vse.cz.