Rozhovor s Petrem Fořtem o stáži na CzechTrade ve Vietnamu

Petr je studentem magisterského navazujícího studia, který v roce 2020 absolvoval stáž na CzechTrade ve Vietnamu.

Proč jsi upřednostnil pracovní stáž v zahraničí před studijním pobytem?

Studijní pobyt jsem absolvoval na bakalářském studiu v Nice ve Francii, což byl skvělý zážitek. Ale pracovní a studijní prostředí je podle mě dost odlišné, co se týče časové flexibility, zodpovědnosti a skupiny lidí, se kterými spolupracujete. Lidé, se kterými se na stáži setkáváte, už mají jiné priority – práce, rodina, odpočinek ve volném čase. Už Vám nejde jen o to procvičit cizí jazyk nebo poznat kulturní odlišnosti. To jsou jen vedlejší aspekty, které doprovází pracovní procesy a s kterými musíte umět pracovat nebo se jim přizpůsobit. Přišlo mi to jako něco nového oproti studijnímu pobytu. Proto jsem si chtěl tuto pracovní zkušenost vyzkoušet, když mi to škola umožňovala.

Proč sis vybral pro svou stáž zrovna pobočku CzechTrade ve Vietnamu?

Byl jsem rozhodnutý vyrazit mimo Evropu, abych poznal odlišnou kulturu. Favoritem mi byla Asie. Chvíli jsem hledal stáž sám, ale poté FMV ve spolupráci s CzechTrade vypsala řadu zahraničních stáží i v Asii. Z kraje jsem neměl Vietnam jako prioritu, ale po bližším výzkumu jsem si ho oblíbil. Zaujalo mě hlavně Ho Či Minovo Město, které mi přišlo oproti zbytku Vietnamu velice odlišné. Na jedné straně rychle se rozvíjející finanční centrum s vysokou koncentrací zahraničních investorů z celého světa a na straně druhé nedotčené přírodní a historické památky po celé zemi. To mě zaujalo. Dále jsem věřil, že do Vietnamu míří zajímavé projekty, proto by mohla být pracovní náplň zajímavá.

Jak vypadal tvůj typický pracovní den na CzechTrade Ho Chi Minh City?  

Kvůli pandemii jsme se převážně zdržovali v kanceláři a obchodní schůzky jsme realizovali zřídka. Po mém příjezdu kompletně zrušili veletrhy, což mě poměrně mrzelo. Typický den tedy vypadal tak, že jsem do kanceláře dorazil na 9:00. Dorazit se dalo i dřív, ale ve městě bylo tradicí, že mezi 8:00-9:00 se lidé ještě aklimatizují a připravují na pracovní den, takže na telefony a emaily stejně nikdo nereagoval. Mezi 9:00-12:00 se pracovalo. Kolem 12:00 začínala obědová pauza v celé naší budově, která trvala hodinu. Během pauzy mají místní ve zvyku, že se rychle nají a zbytek pauzy si zdřímnou v křesle. Připravené k tomu měli polštáře nebo plyšáky, což bylo úsměvné. Po celou dobu pauzy je v kancelářích tma a klid. Mezi 13:00-13:30 se po pauze rozjímá. Pan ředitel si na tento návyk nezvykl, takže jsme během této hodiny a půl šli na oběd mimo kancelář, kde jsme vyřizovali emaily a telefonáty, případně jsme absolvovali obchodní schůzky. Poté jsme se vrátili do kanceláře, kde jsme pracovali tak do 17:00. Pokud byly online konference, tak i déle. Když byla potřeba, tak jsme konzultace či nedodělanou práci řešili i ve večerních hodinách, především kvůli časovému posunu oproti ČR. Moje pracovní náplň obsahovala zprvu překlad článků a aktualit na webové stránky. Vzhledem k tomu, že jsme na kanceláři byli jen tři (ředitel, asistentka a já), tak jsem se po prvních dvou týdnech zapojil i do psaní vlastních článků, průzkumu trhu, vyhledávání distributorů nebo partnerů pro české exportéry, vyhodnocování potenciálu produktů na trhu ve Vietnamu a zpracování SWOT či dalších podobných analýz. Pokud byla volná chvíle, tak jsem ji využil k psaní projektu stáže nebo sběru dat pro mojí diplomovou práci.

Bylo těžké nalézt ve Vietnamu ubytování?  

Nebylo, ve Vietnamu a převážně v Ho Či Minově Městě zažívá rezidenční výstavba boom. K dispozici je široká škála bytů, od cenově dostupných až po luxusní. V centru města se dá sehnat slušné studio nebo byt 1+1 za 4 000 až 6 000 Kč na měsíc. K dispozici je řada servisovaných bytů, které se nabízí hlavně cizincům. Součástí nájmu těchto bytů je pravidelný úklid, donáška vody, převlékání ložního prádla a posilovna, bazén nebo sauna pouze rezidenty ubytovacího komplexu. Ceny se pohybují mezi 9 000 a 25 000 Kč za měsíc (záleží na lokalitě), případně se dá snadno sehnat spolubydlení, které vyjde na polovinu. Před příjezdem si doporučuji najít krátkodobé ubytování na 14 dní a hledat dlouhodobé ubytování na místě. Nabídka je široká a makléři se o Vás přetrhnou, čímž můžete sehnat levnější ubytování než na internetu. Hlavně se přesvědčíte o čistotě a kvalitě ubytování, což bývá na internetu často dosti klamavé. Provize si vyřizují makléři s majiteli samostatně, proto kvůli odlišnému obchodnímu jednání místních doporučuji využít služeb makléřů.

Jaké jsou náklady na život ve Vietnamu?

Náklady na život ve Vietnamu jsou velmi nízké. To se obecně týká i potravin. Sortiment potravin se poměrně liší, ale ve větších městech jsou specializované prodejny, které nabízejí obdobný sortiment tomu evropskému. Musíte ale počítat s tím, že za evropské pečivo nebo mléčné výrobky si oproti ČR připlatíte. Pokud ale máte rádi vietnamskou stravu nebo si zvyknete na místní výběr, tak značně ušetříte. Pro nás exotické ovoce seženete za hubičku. Dražší jsou třeba brambory, které jsem někde viděl i 2x dražší než v ČR. Maso se dá sehnat levněji než u nás, ale záleží, zdali preferujete import nebo místní produkci. Na ulici se dobře najíte k obědu za 50-80 Kč. V evropských nebo amerických restauracích stojí menu obdobně jak u nás, je to o něco levnější než v Praze. Z MHD seženete pouze autobus, který má velmi omezené trasy a stojí mezi 6-40 Kč za cestu. Všichni ale jezdí na motorkách, případně v autech. Pěšky se tam chodit absolutně nedá a je to nebezpečné kvůli zběsilé dopravě. Doporučuji na začátek využívat služeb typu Grab (obdoba Uberu), které jsou dost levné. Pokud jedete sami, doporučuju taxi službu na motorce. Je to nejlevnější a celkem adrenalin. Pokud jste zdatní řidiči motorky a okoukáte místní silniční návyky, které pro mě byly šílené, tak není od věci zvážit nákup skútru. Ten se dá koupit i za 6 000 až 15 000 Kč a kvůli levným pohonným hmotám z dlouhodobého hlediska dost ušetříte. Řídit je tam ale o odvaze.

Máš nějaký výjimečný zážitek z tvého zahraničního pobytu?

Výjimečných zážitků byla celá řada. Hlavní bude můj výlet po Danangu, Hue a Hoi Anu. Doletěl jsem do Danangu, kde jsem si půjčil skútr a projezdil jsem všechny okolní památky, dojel jsem do Hue i do Hoi Anu. Za čtyři dny jsem najezdil na skútru 500 km. Cesta vedla přírodou, kolem moře, malými vesnicemi a zajímavými serpentýnami. V Hue jsem se ubytoval u rodiny, se kterou jsem i pravidelně snídal. Snídali jsme různé variace polévek. Nejstarší generace rodiny neuměla anglicky, ale přesto jsme se různými způsoby dokázali bavit i o politice. To byl asi největší zážitek.

Zažil si nějaký kulturní šok? Jaký? Liší se nějak pracovní návyky Čechů a Vietnamců?

Určitě to byla doprava, polední šlofík a polévka nebo nudle k snídani. Na silnicích mi přišli nebezpeční. Byli na to ale prostě zvyklí a dokázali se v tom chaotickém systému orientovat a fungovat. Na ostatní věci jsem byl celkem připraven. Pracovní návyky se hodně liší. Určitě to je pracovní dobou a polední pauzou, kterou jsem zmiňoval. Stihne se o to míň práce. Ve Vietnamu pracovníci očekávají přesně stanovené úkoly. Je tam striktně daná firemní hierarchie a celkově je prostředí velmi formální. Na druhou stranu, když jste nemocní, tak Vás kolegové přijedou navštívit nebo Vám pošlou nějakou pozornost. Když jsem byl nemocný, tak mi kolegyně poslala polévku a bylinkový čaj. Na to bych si zvykl.

Co bys doporučil ve Vietnamu stoprocentně ochutnat a jaká místa navštívit?

Doporučil bych ochutnat všechno! Předně bych doporučil ochutnat klasiky jako je Bún bò Nam Bô (rýžové nudle s hovězím masem), Phở Bò (polévka s hovězím masem) nebo Nem rán (smažené závitky). Novinkami, které jsem ochutnal a které bych doporučil, jsou Bún chả (rýžové nudle s vepřovým bůčkem), Bánh Mì (místní bageta/sendvič) a místní kávu, hlavně tu ledovou s kondenzovaným mlékem (Cà Phê Sữa Đá). Zapomenout ani nesmím na mořské plody, které je ideální si dát čerstvě vylovené v nějakém přímořském městečku. Pro odvážlivce bych doporučil nějakou specialitu na trhu, jako je kuřecí pařát, různé druhy hmyzu nebo vajíčko s embryem. Hmyz chutná dobře, zbytek je spíš o zážitku. Nestihl jsem všechna plánovaná místa navštívit kvůli pandemii, ale doporučil bych Hoi An, Hue, Danang, Hanoj, ruiny My Son, ostrov Phu Quoc, Sapu, Mui Ne nebo Halong Bay. Jinak je obecně fajn vyrazit do neznámé vesnice, zažít místní tradice a pozorovat odlišný způsob života.

Doporučil bys tuto pobočku CzechTradu ve Vietnamu spolužákům? Proč ano/ne?

Určitě bych ji doporučil. V CzechTradu pořádně využijete znalosti z mezinárodních vztahů. Dostanete se do multikulturního prostředí a kulturní rozdíly okusíte na vlastní kůži. Vzhledem k malému týmů kanceláře CzechTrade ve Vietnamu se dostanete k činnostem a kontaktům, ke kterým byste se jinde nedostali. Ve Vietnamu si potrpí na úrovni a na slavení úspěchu. Proto bývají veletrhy a konference, na které se dostanete (pokud to pandemie dovolí), velkolepé. Dále budete mít prostor procestovat zemi, kde se dají najít nedotčené kulturní a přírodní památky. Pro milovníky letního počasí bych doporučil vyjet na jarní semestr. Pokud se bojíte kulturního šoku, tak s tím Vám pomůže vstřícný tým CzechTradu v Ho Či Minově Městě nebo další zahraniční skupiny, kterých jsou na Facebooku stovky. Jestli někoho zajímá Asie a ještě v ní nebyl, ať to okusí na živo a ne jen z doslechu. Vietnam bych doporučil i těm, kteří byli v jiné části Asie. Rozdíly mezi zeměmi můžou totiž být markantní. Proto za mě stoprocentní doporučení.