13. 10. 2016: Barmský večer

První setkání ze série Asijských večerů na VŠE se konalo ve čtvrtek 13. října 2016. Večerem věnovaným Barmě nás provázel duší cestovatel, povoláním novinář, pan Tomáš Stingl a ředitelka Barmského centra paní Sabe A. Soe.

Pan Tomáš Stingl se ve své novinářské praxi zaměřuje na ekonomickou a cestopisnou žurnalistiku v deníku E15 a v podnikatelském magazínu Český export. Mezi jeho oblíbená témata a regiony patří zejména země Latinské Ameriky a východní Asie. Pan Stingl představil Barmu pohledem cestovatele, který se na tuto zemi nedívá jen očima západního turisty, ale vnímá místní kulturu i z pohledu Barmánců samotných. Dozvěděli jsme se od něj o krásném chrámovém komplexu Pugam, o hlavním městě Neipyijto a nejznámějším městě Rangúnu a mimo jiné padla zmínka o barmské měně, tedy myanmarském kyatu, a svízelích, které plynou z jeho užívání (1 kyat je totiž pouze jen cca 0,019 CZK).

Paní Sabe A. Soe je zakladatelkou Barmského centra v Praze. Paní Soe přišla do České republiky před 20 lety a založením Barmského centra se rozhodla informovat českou veřejnost se situací ve své rodné zemi. Barmské centrum organizuje mezikulturní akce, pomáhá s integrací barmských uprchlíků do českého prostředí a pomocí lidsko-právních aktivit svým dílem přispívá k demokratizaci Barmy. Díky paní Soe jsme se během večera dozvěděli o realitě barmského života, diskutovala se problematika muslimské menšiny Rohingiyů a etnika Karenů, kteří, spolu s dalšími z řady etnických minorit, se účastní odboje proti centrální vládě s cílem získání větší samostatnosti. Pohraniční oblasti Barmy, kde tato menšinová etnika žijí, proto často bývají zdrojem nestability a také terčem bývalé vládnoucí junty, která v minulosti vedla proti členům odbojových uskupení tvrdou ofenzívu. Dále jsme získali cenné informace, týkající se politické situace a ekonomického prostředí v Barmě.

Barma, oficiálním názvem Svazová republika Myanmar, je v České republice známá hlavně kvůli političce Aun Schan Su Ťij, která byla v roce 1991, na návrh Václava Havla, oceněna Nobelovou cenou míru. Díky rozmanitosti etnik a prolínání kultur v průběhu staletí byla Barma zemí, kde se prolínaly nejrůznější filozofické směry a náboženství. Dřívější koexistence všech směrů byla však uměle narušena zájmovými skupinami a na hranicích s Bangladéšem a Čínou dodnes probíhají nekončící boje na základě náboženské a etnické nesnášenlivosti. Střed země, kolem řeky Iravádí, je však oblastí, která je skvělým cílem nejen pro cestovatele, ale také pro investory, kteří zde mají příležitost využít zvyšující se poptávku 53 milionové populace po modernějším způsobu života. Poslední volby, konané v roce 2015, vyhrála opoziční Národní Liga pro demokracii v čele se Su Ťij, což může znamenat posun Barmy směrem k větší liberalizaci a také otevřenosti ve vztazích se západními zeměmi.

Nepochybně má Barma potenciál a slovy pana Stingla: „jedině v Barmě je možno zažít pravou Asii“.

Autorka textu: Andrea Mudrová, Centrum asijských studií.