29. 3. 2023: Přednáška „Historické kořeny současných geopolitických problémů na Dálném východě“
Zveme vás na přednášku „Historické kořeny současných geopolitických problémů na Dálném východě – Japonsko a severovýchodní Asie“ pana PhDr. Romana Kodeta, Ph.D., vedoucího Centra japonských studií na Západočeské univerzitě v Plzni. Přednáška, kterou pořádáme spolu s Katedrou hospodářských dějin, proběhne v rámci Inovačního týdne na VŠE v Praze, ve středu 29. března 2023, 10:30-12:00, na RB 213 (v areálu VŠE Žižkov).
Anotace přednášky
Japonsko v současné době čelí zásadním geopolitickým výzvám. Sílící hrozba ze strany Číny, komplikované vztahy s Ruskou federací, či nevyzpytatelný severokorejský režim vyvolávají stále větší znepokojení tokijské vlády a japonské veřejnosti. Současná administrativa premiéra Kišidy se proto v nedávné době zavázala k masivním investicím do obrany a snaží se posílit vazby se svými strategickými spojenci. Veřejně je diskutována též potenciální změna článku devět japonské poválečné ústavy, v němž se ostrovní císařství zřeklo války jakožto nástroje své zahraniční politiky a na jehož základě japonské síly sebeobrany udržují striktně defenzivní kapacity. Mnohé z výzev, jimž nyní Japonsko čelí, mají hlubší historické kořeny, bez jejichž znalosti je nelze v jejich komplexnosti pochopit. Původ sporu s Ruskem o Kurilské ostrovy spadá již do 18. století. Skutečnost, že mezi oběma zeměmi nebyla po druhé světové válce uzavřena řádná mírová smlouva, přispívá k tomu, že tento problém zůstává stále živým a palčivým bodem rusko-japonských vztahů. Spory s Čínou o ostrovy Senkaku, stále agresivnější rétorika Pekingu v otázkách Taiwanu či Okinawy a politické problémy spojené s těmito otázkami rovněž sahají již do doby 19. století, kdy byly jen postupně vymezeny hranice mezi oběma zeměmi. Kořeny korejského problému je pak možné sledovat do doby, kdy byl poloostrov připojen k japonskému císařství. Nezanedbatelnou roli ve vztazích Japonska s jeho sousedy pak stále hraje dědictví japonského imperialismu 19. a 20. století, které je stále citlivou otázkou a zátěží vztahů Japonska s jeho potenciálními partnery či spojenci v regionu. Geopolitická situace, v níž se Japonsko, ale i celý Dálný východ nyní nachází, je výsledkem složitého historického vývoje, který je vzhledem k napjaté světové situaci stále aktuální, resp. vzhledem k aktuálnímu geopolitickému dění ještě aktuálnější a ožehavější. Řada historických reminiscencí regionu tak stále tvoří významnou bázi pro výrazné geopolitické třecí plochy s nezanedbatelným konfliktním potenciálem.
PhDr. Roman Kodet, Ph.D., je vedoucím Centra japonských studií a zároveň zástupce vedoucího Katedry historických věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na raně novověké japonské dějiny a dějiny Dálného východu. Na toto téma publikoval značné množství vědeckých studií a je autorem monografie „Války samurajů“ (492 stran), za kterou získal v roce 2016 Cenu Miroslava Ivanova. V roce 2018 publikoval syntézu předmoderních japonských dějin „Příběh samurajů“ (632 stran), analyzující život a válčení v předmoderním Japonsku. Za tuto knihu obdržel v roce 2020 Cenu Miroslava Ivanova. Během své akademické práce vedl přednášky o japonské historii na univerzitách v Lublani a Lodži. Navštívil Doshisha University (Kjóto) a Kokushikan University (Tokio) jako pozvaný profesor. Roman Kodet byl také vedoucím řešitelského týmu v několika vědeckých projektech. Je také spolueditorem vědeckého časopisu West Bohemian Historical Review. V roce 2020 získal stipendium Japan Foundation Fellowship s projektem s názvem „Západní vnímání Japonska v období Bakumacu“. (Převzato z webu Centra japonských studií).
Změna programu vyhrazena.
