Asie a studium na asijských univerzitách pohledem Oddělení zahraničních styků VŠE

Požádali jsme tentokrát o příspěvek Oddělení zahraničních styků (OZS) VŠE, které má mj. na starosti výjezdy našich studentů na zahraniční univerzity, včetně těch asijských. Co je pro výjezdy na asijské univerzity specifické? V čem jsou odlišné a o které univerzity je největší zájem? Toto i další informace najdete níže!

Destinace a univerzity, o které je největší zájem

Vysoká škola ekonomická v Praze má na území asijského regionu 31 partnerských univerzit. V rámci mimoevropských regionů se tradičně jedná o velmi žádané destinace, a to především v případě nejvýchodnějších zemí regionu, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan či Thajsko. Největší zájem bývá mezi studenty magisterského stupně studia, nicméně to je rovněž dáno tím, že pro studenty na tomto stupni studia je v těchto oblastech nabízena širší škála studijních možností.

Toto však bylo posledních několik semestrů velmi citelně ovlivněno pandemií covid-19, a to jak z pohledu omezených možností pro studenty, tak jejich poptávkou po nich. V tomto období poptávka po výjezdech obecně klesla o 30 %, což je vzhledem k okolnostem poměrně nízký pokles. Zbývající poptávka se pak koncentrovala do zemí, které zůstaly otevřené a přijímaly studenty – v asijském regionu to byla zejména Jižní Korea a Hong Kong. Velké množství asijských univerzit rovněž nabízelo alespoň online výuku, výměny se tedy v omezeném množství a formě realizovaly i na některých dalších institucích. Dále obecně vzrostl zájem o Evropu, což bylo umocněno velkou nejistotou typickou pro toto období. Návrat do „normálu“ byl a stále je postupný, například Oceánie se pro zahraniční studenty otevírá až v tomto období. Momentálně je vzhledem ke své politice nulové tolerance a přísných lockdownů poslední nabízenou zemí, kam studenti nemohou vycestovat, Čína.

V rámci asijského regionu mají studenti rovněž možnost vycestovat například do Ázerbájdžánu, Gruzie či Izraele, kde právě posledně jmenovaná země bývá mezi studenty nejžádanější. Bohužel právě do Izraele je možnost vysílat výměnné studenty VŠE poměrně omezená, což je dáno spoluprací ne s klasickým magisterským programem, ale MBA programem, jehož studenti typicky mají již jiné potřeby a priority, a tudíž k nám není vysíláno tolik izraelských výměnných studentů recipročně.

Po akademické stránce bývají mezi studenty nejlépe hodnoceny Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Korea nebo Singapur. Mezi nejprestižnější univerzity (z hlediska různých světových žebříčků), se kterými VŠE v Asii spolupracuje, patří National University of Singapore, Tsinghua University v Pekingu (to dokládá například i fakt, že o tuto univerzitu je vysoký zájem mezi čínskými a asijskými studenty VŠE, avšak Tsinghua University výměnné studenty čínské, hongkongské a tchajwanské národnosti nepřijímá) a Peking University v Číně, Hong Kong University of Science and Technology či Seoul National University. Obecně však platí, že studenti VŠE svou volbou prakticky nemohou takzvaně šlápnout vedle, jelikož VŠE při uzavírání partnerství s dalšími univerzitami velmi dbá na prestiž partnerské univerzity, ať už se jedná o umístění v různých žebříčcích či získané mezinárodní akreditace.

Specifika výjezdů na asijské univerzity

Při plánování výjezdu by studenti měli pamatovat na termíny semestru v zahraničí, které bývají odlišné od toho na VŠE. Z asijských zemí to jsou jmenovitě například letní semestr v Japonsku (který začíná až v dubnu) či letní semestr v Singapuru (začíná v lednu, končí v dubnu). V Indii mají akademický rok rozdělený do tří trimestrů – studenti VŠE mají možnost vyjíždět ve druhém trimestru, který přibližně nejvíce odpovídá našemu zimnímu semestru.

Při studiu v Japonsku, které je orientováno na vyšší výkony studentů a budování konkurenčního prostředí mezi nimi, může studenty VŠE překvapit curving system známkování, kdy je již dopředu dáno určité procento studentů, kteří dostanou dané známky, příp. kurz neudělají (v tomto případě se vždy jedná o 10 % studentů s nejslabším výkonem).

Velký tlak na výkon je i na jihokorejských univerzitách, kde je například velkou celostátní událostí den přijímacích zkoušek na vysoké školy. V tento den v čas přijímacích zkoušek (jednotný pro celou zemi, a dokonce i zájemce o studium ze zahraničí) mají například letadla v celé zemi zakázáno vzlétat a přistávat, aby přijímací zkoušky probíhaly v naprostém klidu. Čeští studenti, kteří v tomto výkonnostně orientovaném prostředí studovali, občas poznamenávají, že ačkoliv některé kurzy nejsou ve výsledku tak náročné, korejští studenti jsou občas nepraktičtí a neefektivní, jelikož z mnoha věcí se stresují až zbytečně příliš.

Velmi častým důvodem výběru Indie, Thajska, Gruzie či Ázerbájdžánu bývá mezi studenty nízká cenová hladina, a to zvlášť v porovnání s ostatními zeměmi nabízenými v rámci asijského regionu, které jsou pro Středoevropany naopak velmi drahé. Mezi nejdražší asijské země, na které studenti mohou díky VŠE vycestovat, jsou Singapur a Japonsko. Zůstaneme-li u financí, jednou z nejvyšších položek v rozpočtu je zpravidla ubytování. Ne vždy jsou koleje tou nejlevnější možností, nicméně pokud je daná univerzita výměnným studentům nabízí (na asijských univerzitách mají takoví studenti většinou přednost, a proto ani pro studenty VŠE nebývá obtížné se na koleje dostat), je to studenty vnímáno jako velká výhoda. Tuto možnost nabízí většina asijských univerzit. Co je však pro Asii typické a studenty vnímáno poměrně negativně je fakt, že na kolejích bývají poměrně přísná pravidla, která je třeba dodržovat – bývá například omezena doba návratu v nočních hodinách a večerka, vymezeny prostory pouze pro dívky nebo chlapce či úplný zákaz návštěv zvenku. S dalšími přísnějšími pravidly se studenti mohou setkat v Thajsku, kde je například nutno do školy nosit předepsaný dresscode (jehož součástí bývá školní košile či tričko). Dále se rovněž více dbá na docházku do hodin (resp. povolené absence), které bývají i o víkendu.

Na kolejích také bývá možnost zakoupení pravidelného stravování (tzv. mealplans – v některých případech dokonce povinné), což je dáno tím, že na kolejích nebývá kuchyň, a tedy výměnní studenti nemají vůbec možnost si sami vařit. Ne vždy je to však s přihlédnutím k pestré asijské gastronomii na škodu, a například v Thajsku se vzhledem k cenám street foodu po ekonomické stránce ani nevyplatí vařit.

Další věcí, které si evropští studenti v Asii všímají, je neuvěřitelná ochota místních pomoci. To je při cestování a objevování neznámého velmi vítané. Bohužel se však nezřídka stává, že místní obyvatelé dychtivě pomáhají a radí i přes to, že absolutně netuší, co po nich žádáte či co je vašim cílem. Toto je dáno asijskou mentalitou, která považuje odmítnutí za neslušnost. Místní tedy neumí říkat ne, a to i za cenu toho, že výsledek je značně kontraproduktivní.

Mezi kulturní šoky, které studenti často zmiňují, bývá například označován autoritářský režim v Ázerbájdžánu, který se nevyhýbá ani univerzitnímu prostředí. Výměnní studenti se na hodinách často mohou setkat s tím, že je jejich nevhodná otázka přejita bez povšimnutí – na rozdíl od místních studentů, kteří si takové otázky ani nedovolí pokládat.

Nepříjemným překvapením může pro studenty být byrokratičnost a délka procesu získávání víz. Mezi země s nejsložitějšími procesy se v tomto směru řadí Japonsko, Čína, Hong Kong a Jižní Korea. Co se týče Číny a Hong Kongu, nejsložitější bývá vyplnění žádosti o vízum, a to zejména kvůli neintuitivním formulářům. Do Japonska zase pak až do začátku pandemie bylo nutno posílat originály dokumentů klasickou poštou, a poté čekat, až totéž udělá i partnerská univerzita. Mezi země s bezproblémovým vízovým procesem pak naopak patří například Ázerbájdžán. V Gruzii pak studenti vízum k pobytu nepotřebují vůbec. Pandemie znepříjemnila vízové procesy například i na Tchaj-wanu, kde při pobytu v zemi do 90 dnů nebylo nutno žádat o vízum v rámci bezvízového styku. Tento časový limit se následně automaticky prodloužil při vycestování a následném návratu do země. Toto bohužel pandemie znemožnila a nyní jsou univerzitami doporučována studentská víza. Zůstaneme-li u víz, jako zajímavost či kuriozitu lze uvést Thajsko, kde je vyžadována kopie dokladů osob vystavujících doprovodné dokumenty k žádosti o vízum. Může se jednat o jakýkoli doklad, který potvrzuje existenci osoby signatáře – nehledě na to, že neobsahuje dostatek informací, většina údajů je začerněná, nebo je doklad dokonce propadlý…

Tyto i mnoho dalších zajímavostí a postřehů sdílených samotnými studenty můžete nalézt v zahraničních zprávách studentů v informačním systému, na záznamech regionálních setkání (v tomto případě zkušenosti studentů z Číny, Japonska, Singapuru, Tchaj-wanu a Thajska), ve studentských takeovers na Instagramu (dostupných i zpětně) či v seriálu Erasmus za časů korony.

Článek připravila Ludmila Horáková (CAS, OZS), podzim 2022.

Fotografie: Zuzana Stuchlíková (CAS)