20. 4. 2017: Tchaj-wanský večer

Tchaj-wan: báječná země, která neexistuje

20. dubna proběhl na Fakultě mezinárodních vztahů (VŠE) další z cyklu Asijských večerů, který pořádalo Centrum asijských studií ve spolupráci s vedlejší specializací Čínská studia a také studentským klubem Czech China Club. Tentokrát jsme navštívili ostrov Tchaj-wan, který se nachází v jihovýchodní Asii v těsné blízkosti pevninské Číny.

Někteří z nás možná znají Tchaj-wan (Taiwan) také pod jménem Formosa. S tímto názvem přišli Portugalci, kteří jako první Evropané společně s Holanďany objevili „krásy Tchaj-wanu“. Slovo Formosa totiž v překladu znamená „Krásný ostrov“. Na rozloze cca 36 000 km² tu žije asi 23,5 milionu obyvatel, z nichž většina bydlí na západní polovině tohoto 400 km dlouhého a 144 km širokého ostrova. Hlavním městem je Tchaj-pej (Taipei).

Večerem nás již tradičně provázel pan Tomáš Stingl, novinář (E15, Český Export) a cestovatel, který se s námi podělil o své jedinečné cestovatelské zážitky. Dále vystoupil pan Jakub Otčenášek, sinolog a pedagog na FMV VŠE, který se ve své prezentaci zaměřil spíše na historii, tradice a zvyky na Tchaj-wanu. Speciální poděkování patří také Tchaj-wanské hospodářské a kulturní kanceláři v Praze, která návštěvníkům poskytla zajímavé informační materiály.

Pan Stingl popsal Tchaj-wan jako „báječnou zemi, která neexistuje“, s ohledem na komplikovanou politickou situaci, která na Tchaj-wanu již dlouhou dobu panuje ve vztahu k Číně. Čína (Čínská lidová republika, ČLR) si totiž území Tchaj-wanu (Čínské republiky) historicky nárokuje jako svou 23. provincii a netoleruje diplomatické styky ostatních zemí s Tchaj-wanem. Jelikož je pro většinu států významné udržení pozitivních (obchodních) vztahů s Čínou, uznává Tchaj-wan oficiálně jako samostatný demokratický stát pouze asi 25 států (z toho většina ostrovních, z Evropy pouze Vatikán).

Geograficky je Tchaj-wan horizontálně rozdělen obratníkem Raka na dvě poloviny – oddělující oblast se subtropickým klimatem na severu a tropickým v jižní části ostrova.  Na ostrově se proto nachází bujná vegetace a bohatá fauna a flóra. Vertikálně je ostrov rozdělen na nížinu na západě, kde se soustředí většina infrastruktury a osídlení. Na východě se naopak tyčí až 4000 m vysoké hory, které mnohdy vyrůstají přímo z pobřeží, a také mimořádné národní parky.

Bohužel se Tchaj-wan nachází přímo v místě střetu dvou litosférických desek, a proto je zde velmi častá tektonická činnost doprovázená vulkanickou činností, která s sebou přináší velké množství přírodních katastrof. Kvůli zemětřesením a tajfunům dochází k častým sesuvům půdy, které mimo jiné ničí také infrastrukturu, která musí být neustále opravována.

Dominantou hlavního města je 509 m vysoký mrakodrap Taipei 101 (jehož název je odvozen od počtu pater budovy), aktuálně 8. nejvyšší budova světa (v letech 2004-2009 dokonce nejvyšší), která svým vzhledem připomíná stonek bambusu. Ačkoliv Taipei patří kvůli častým zemětřesením a pravidelným tajfunům mezi nejrizikovější oblasti světa, je prý Taipei 101 nejbezpečnější budovou na Tchaj-wanu. Tchajwanci dokonce říkají, že pokud při zemětřesení spadne Taipei 101, spadnou také všechny ostatní budovy ve městě.

Když se řekne Tchaj-wan, většině lidí se pravděpodobně vybaví elektronika a firma Foxconn. Málokdo však ví, že Tchaj-wan je také předním výrobcem jízdních kol a jejich příslušenství. Velmi populárním dopravním prostředkem jsou také skútry, na nichž mnohdy jezdí celé rodiny.

Co vás však na Tchaj-wanu okouzlí na první pohled je nádherná příroda a neskutečně milí, laskaví a pracovití lidé. Jelikož Tchaj-wan prozatím není příliš turisticky atraktivní zemí, místní lidé si opravdu váží kontaktu s cizinci a pokud prokážete zájem o jejich kulturu či se naučíte alespoň pár slov v čínštině, naprosto si je získáte. Na oplátku můžete počítat s tím, že se budou vždy snažit vám maximálně pomoci.

Tchaj-wan je také rájem pro cyklisty a milovníky turistiky. Existují zde stovky cyklostezek a skvěle upravených stezek v národních parcích lákajících k návštěvě – navíc často zdarma či za symbolický poplatek. Jízdní kola se dají i vypůjčit, takže jezdit může opravdu každý. Oblíbeným lákadlem jsou také sirnaté horké prameny (tzv. hot springs) s léčivými účinky. Milovníci jídla nesmí opomenout noční trhy, kde se mísí neskutečné množství vůní a chutí báječného jídla, ovoce a bubble tea.

Od cestování jsme se poté v průběhu večera přesunuli do historie. Pan Otčenášek nám vysvětlil některé důležité historické milníky a jejich pozadí. Tchaj-wan jako první ovládli Holanďané, kteří zde založili svou pevnost. Později však byli poraženi velitelem Koxingou a přinuceni k odchodu ze země. I přes odpor byl však po smrti Koxingy Tchaj-wan ovládnut mandžuskou dynastií Čching (Qing) a včleněn do říše.

Po prohrané první čínsko-japonské válce byla Čína přinucena odevzdat Tchaj-wan Japonsku a Tchaj-wan se tak ocitl pod japonskou nadvládou, jejíž vliv např. v architektuře je v některých městech patrný dodnes. Po skončení druhé světové války byl Tchaj-wan znovu přičleněn k Číně. V té době v Číně probíhala občanská válka mezi Komunistickou stranu a Kuomintangem, která vyvrcholila únikem Čankajška a jeho družiny na Tchaj-wan, kde v roce 1947 založil Čínskou republiku a byl jejím prezidentem až do své smrti. Od poloviny 80. let pak probíhal na Tchaj-wanu proces postupné demokratizace.

Hlavními náboženstvími na Tchaj-wanu je buddhismus, taoismus a konfuciánství. Většinu obyvatelstva (70 %) tvoří příslušníci etnika Hoklo, což je skupina etnických Číňanů, kteří původem pochází z provincie Fu-ťien (Fujian). 15 % populace tvoří příslušníci etnika Hakka, tedy Hanové, kteří hovoří jazykem Hakka.

Po skončení přednášek byl prostor pro diskuzi a dotazy. Překvapivě bylo mezi posluchači i dost těch, kteří již na Tchaj-wanu byli a mohli se tedy také podělit o své dojmy. Nechybělo ani tradiční občerstvení – tentokrát ananasové koláčky, rýžové koláčky moči, sladké rýžové placky a čínský čaj.

Autorka textu: Ivona Maršíková, Čínská studia FMV VŠE, Czech China Club.

Fotografie: Grafická a multimediální laboratoř, VŠE v Praze.