Rozhovor s Ivonou Maršíkovou o Číně, Tchaj-wanu a studiu mandarínštiny
Ivona Maršíková je absolventkou magisterského oboru Mezinárodní obchod a vedlejší specializace Čínská studia na Fakultě mezinárodních vztahů, VŠE v Praze.
V rámci svých studií na VŠE měla možnost navštívit Asii celkem třikrát. Absolvovala:
- Semestrální zahraniční pobyt na Tchaj-wanu
- Čtrnáctidenní letní školu v Číně (Nanchang) při vedlejší specializaci Čínská studia
- Roční stipendijní studium čínštiny v Číně (také v Nanchangu) – tento pobyt Ivona absolvovala až po skončení studia na VŠE, ale dozvěděla se o této možnosti díky VŠE
Co Vás nejvíce lákalo na Čínské lidové republice a Tchaj-wanu? Proč jste si zvolila právě tyto země pro svůj studijní pobyt?
Vždy mě lákalo navštívit Asii. A když jsem si pak vybírala destinaci pro svůj studijní pobyt, bylo jasné, že vyhraje nějaká asijská země. Chtěla jsem se totiž podívat někam, kam se možná už nikdy v životě nedostanu. Vybírala jsem mezi Čínou a Tchaj-wanem, a to i z důvodu, že jsem na VŠE chodila na kurzy čínštiny a chtěla jsem svoje znalosti alespoň trochu využít. Volba nakonec padla na Tchaj-wan, neboť jsem doufala, že tam budu mít menší kulturní šok než v pevninské Číně a lepší spojení s rodinou (protože na Tchaj-wanu alespoň bude fungovat Google).
Nakonec jsem však měla příležitost podívat se i do Číny – nejprve na čtrnáctidenní letní školu při vedlejší specializaci Čínská studia na FMV a poté na roční stipendijní studium čínštiny.
Kromě Číny a Tchaj-wanu jsem během svých pobytů navštívila také Hong Kong, Macao a Singapur.
Byla Vedlejší specializace Čínská studia pro Váš zahraniční pobyt přínosná?
Při výběru studijního pobytu to u mě bylo paradoxně naopak. Na magisterském studiu se mi líbilo více vedlejších specializací a studijním pobytem na Tchaj-wanu jsem se chtěla ujistit, zda je tato oblast pro mě ta pravá. Na Tchaj-wanu jsem tedy byla ještě před začátkem studia vedlejší specializace.
Znalosti z vedlejší specializace (zejména kulturní, historické a jazykové) jsem však využila později při svém ročním pobytu v Nanchangu a jsem přesvědčená, že tyto znalosti zmírnily i můj kulturní šok v ČLR.
Využila jste už někdy v praxi znalosti/zkušenosti, které jste získala na zahraničním pobytu v Číně a Tchaj-wanu?
Pracuji v obchodní firmě, která se zabývá dovozem zboží z Číny, Indie a dalších asijských zemí. S čínskými výrobci jsem tak prakticky v každodenním kontaktu. Ačkoliv při své práci obvykle čínštinu nepoužívám, pokud napíši do e-mailu pár slov ve znacích, nebo jim popřeji k jejich svátkům, naše výrobce to potěší. Myslím si, že se mi díky těmto kulturním a jazykovým znalostem daří navazovat lepší vztahy s výrobci. V Číně jsem také měla možnost navštívit veletrh, kde jsem se s některými z nich setkala osobně.
Co Vám přinesl kurz mandarínštiny, který jste absolvovala pod NCCU?
Tradiční znaky, které se používají na Tchaj-wanu, se podle mého názoru nedají se zjednodušenými znaky používanými v pevninské Číně vůbec srovnat. Studium čínštiny jsem tedy na Tchaj-wanu začínala znovu od začátku. Semestr čínštiny absolvovaný na VŠE před odjezdem mi však pomohl v základní výslovnosti a rychlejším chápání, a proto bych ho doporučila i ostatním, pokud mají zájem se během studijního pobytu učit jazyk.
V případě čínštiny nepochybně platí, že pokud máte teoretické základy, nejlépe se v tomto jazyce zdokonalíte přímo v Číně (a to zejména proto, že čínština je tónový jazyk a lépe tedy v Číně pochytíte správnou výslovnost). Mně bylo líto zahodit znalosti, které jsem dosud získala, a proto jsem se po skončení studia na VŠE rozhodla pro roční stipendijní studium čínštiny na Jiangxi University of Finance and Economics v Nanchangu. Byl to jeden z mých nejlepších dosavadních zážitků a během 10 měsíců studia jsem se dostala až na úroveň HSK III, ze které jsem na konci pobytu úspěšně složila certifikát.
Jaké jsou náklady na život na Tchaj-wanu?
Co se týče běžného života, finančně si obvykle vystačíte se stipendiem. Je třeba však počítat s dodatečnými náklady na cestování. Jídlo je levné a chutné, na ulicích se stravují i sami Tchajwanci, kteří sami téměř nevaří a často doma nemají ani kuchyň.
Největší položkou rozpočtu bylo ubytování. Na Tchaj-wanu se během mého pobytu (v roce 2016) nabízely 2 typy ubytování – kolej pro mezinárodní studenty (lépe vybavená, ale dvojnásobně drahá) nebo lokální kolej. Já jsem si vybrala lokální kolej a zážitek to byl opravdu autentický – koleje rozdělené genderově, 4 holky na pokoji, patrová postel, pod kterou byl pouze stůl a malá skříňka, společné sprchy a žádné topení (pouze klimatizace).
Na druhou stranu v Číně budete automaticky ubytováni na koleji pro zahraniční studenty, tam vás bydlet s místními studenty nenechají. Na koleji byla večerka a o půlnoci se zamykaly vchodové dveře. Často jsme tedy museli po návratu z baru lézt dovnitř oknem v chodbě.
V Číně je také trochu složitější cestování. Musíte si totiž vybírat hotely, které mají licenci pro ubytování cizinců. A tyto hotely bývají zákonitě dražší. Mým největším štěstím bylo, že jsem si v Číně našla skvělého kamaráda Číňana, který mi pomáhal zajišťovat veškeré záležitosti ohledně ubytování.
Pokud byste chtěli během pobytu v Číně navštívit i okolní země, je potřeba s tím dopředu počítat a zajistit si příslušné vízum (s vícenásobným vstupem).
Máte nějaký výjimečný zážitek ze svého zahraničního pobytu, na který ráda zpětně vzpomínáte?
Zážitků mám nepřeberné množství a všechny jsou nezapomenutelné. Na Tchaj-wanu ráda vzpomínám na úžasně srdečné a milé lidi, kteří se vám vždy snaží pomoci. Když se jich zeptáte na cestu, vždy vám ochotně poradí. Bohužel vlivem kultury nikdy nepřiznají, že neví, kudy máte jít, a pošlou vás prvním směrem, který je napadne. Pokud si tedy chcete být jistí, že jdete správně, zkuste se za rohem zeptat někoho dalšího. Lidé na Tchaj-wanu však obecně mluví mnohem lépe anglicky než v ČLR.
Také vzpomínám, jak jsem se jednou v noci probudila, protože se mi třásla postel – bylo to zemětřesení. Až na Tchaj-wanu jsem se totiž dozvěděla, že Tchaj-wan se nachází přímo v místě střetu dvou litosférických desek, a proto jsou tam zemětřesení velmi častá.
V Číně se člověk cítí jako celebrita. Číňané na vás zírají a tajně si vás fotí. Rodiče často chtějí, abyste se vyfotili s jejich dětmi. Jednou ve vlaku jsem sdílela kupé s postarším Číňanem, který na mě působil, jako by nikdy neviděl cizince. Lámanou čínštinou jsme si pomocí slovníku začali povídat a než jsme dojeli do první zastávky, byla jsem již značně opilá z jejich tradiční pálenky baijiu (白酒).
Také mám nespočet cestovatelských zážitků – vidět na vlastní oči Velkou čínskou zeď nebo národní park Zhangjiajie se skleněnými chodníky okolo skal, kde se natáčel Avatar, památky v Pekingu nebo Šanghaj, to se nikdy neomrzí.
Jednou jsme se vydali na výlet do hor a neodhadli jsme čas. Když jsme se dostali zpět dolů na parkoviště, zjistili jsme, že nám již odjely všechny autobusy. Byl večer, my byli sami v cizím městě a žádný autobus. Nakonec jsme si opodál všimli zájezdového autobusu mířícího naším směrem. Vydali jsme se k němu požádat řidiče, aby nás vzal s sebou. Pomohli nám nakonec i ostatní cestující, kteří si nechtěli nechat ujít cestu s cizinci, a nakonec se nám tedy řidiče povedlo přemluvit.
Nejkurióznější zážitek se mi stal v Pekingu. Ten den bylo hrozné vedro. Po návštěvě Zakázaného města jsme si chtěly s kamarádkami trochu odpočinout v nedalekém parku. Sedly jsme si do altánu a začaly si povídat. Najednou se k naší diskusi přidal Číňan sedící vedle. Nejprve mi ale vůbec nedošlo, že se celou dobu bavíme česky! Byla jsem opravdu překvapená, že jsem potkala Číňana, který i přesto, že nikdy nebyl v Evropě, si naši zemi zamiloval natolik, že se kvůli tomu začal učit česky.
Ivona Maršíková a za CAS Eliška Hronová
Fotografie: Ivona Maršíková a Zuzana Stuchlíková
Další z rozhovorů s našimi studenty najdete ZDE.
Pokud studujete FMV/VŠE a chtěli byste přispět s vlastním pohledem na studium v Asii či na jakékoliv jiné „asijské téma“, budeme rádi, když nás kontaktujete, např. na adrese stuchliz@vse.cz