Rozhovor s Michaelou Zbrojovou o Číně a studiu sinologie

Michaela Zbrojová je studentkou magisterského oboru Mezinárodní obchod a vedlejší specializace Čínská studia na Fakultě mezinárodních vztahů (VŠE v Praze). Zároveň se věnuje sinologii, kterou studuje v rámci dvouoborového bakalářského programu na FF UK.

 

 

Co Tě vedlo ke studiu sinologie? Co Tě zaujalo právě na Asii/Číně?

Ať už to zní jakkoli malicherně, volba sinologie byla jedna velká náhoda. Jasně si pamatuji, jak jsem v maturitním ročníku z nudy procházela obory vysokých škol, a čekala, jestli mě některý nezaujme. Slovo sinologie jsem do té doby nikdy neslyšela, tak jsem na něj klikla, jen abych zjistila, co znamená. Od té chvíle jsem tu myšlenku ale nemohla pustit z hlavy. Sinologie na Univerzitě Karlově splňovala všechna moje kritéria – čínština představovala skvělou příležitost, jak moje léta na vysoké škole využít a naučit se opravdovou dovednost – úžasná příležitost naučit se jazyk příliš složitý, než abych se ho naučila samostudiem, a zároveň natolik užitečný, aby mě při troše štěstí v budoucnu uživil. Ale samotný fakt, že se jedná o jazyk asijský, u mě nehrál roli.

 

Zajímá Tě spíše čínská kultura, jazyk, ekonomické vztahy a obchod nebo něco úplně jiného?

V současnosti je mojí zálibou jazyk samotný. Zároveň mi ale moje (zatím ještě výrazně omezené) jazykové dovednosti dovolují se pouštět i do ekonomických témat souvisejících s Čínou, do kterých se moji spolužáci, kteří nemají alespoň základy, nevrhají. Toho jsem využila například při psaní bakalářské práce u nás, na VŠE.

 

Co se Ti líbí na studiu sinologie na UK?

Studium sinologie na Univerzitě Karlově je pro mě jako jeden bezplatný tříletý jazykový kurz s rodilým mluvčím. Ročníky jsou malé, typicky kolem 10 až 15 studentů. Časové dotace na jazyk jsou opravdu štědré, a to jak s rodilým mluvčím, tak s českými vyučujícími. V tak malé skupině student na každé hodině mluví a zkouší si, co se naučil. Studium samozřejmě zahrnuje i jiné obory (historie, literatura, filozofie), v čem je program však dle mého názoru opravdu skvělý, je právě výuka jazyka samotného.

 

Jak moc umíš čínsky a jak je to náročné?

Čínština mě dodnes udivuje jednou svojí zvláštností. Jelikož se ze znaku nedá přesně určit jeho výslovnost a z izolovaného slova, které slyšíte, nemůžete s jistotou říct, jak se napíše, existuje jistá pravděpodobnost, že se může stát, že můžete umět konverzovat o vysoce odborných tématech, ale neumět si ani objednat z jídelníčku v restauraci, protože neznáte znaky. Anebo naopak, že si člověk umí přečíst celý román (protože když čte, zná význam znaků), ale přitom se ani nedomluví s taxikářem, protože nezná jejich výslovnost. Je to něco, co je pro mluvčí jazyků, které slova zapisují skrz její výslovnost (například latinkou), velmi těžko uchopitelné. Například na ústní zkoušky se ad hoc učím stovky nových slov, dejte mi ale do ruky propisku a já si ani neškrtnu. Sečteno podtrženo – ač se domnívám, že mluvit vcelku umím, vím, že například zásoba znaků, které umím napsat, odpovídá zásobě Číňana v druhé třídě základní školy. Na druhou stranu, dobrá zpráva je, že si každý najde to svoje. Někdo se více najde ve čtení, někdo v psaní, někdo v mluvení.

 

Je něco, co Tě při studiu sinologie překvapilo?

Největším překvapením byly hodiny s rodilou mluvčí, a to prakticky hned od začátku. Anglicky ani česky se mluvit nesmělo (pokušení dost zlehčoval fakt, že vyučující anglicky ani česky neuměla), a proto bylo prvních pár týdnů naplněno zmatkem i vtipnými situacemi. Když jsme se později naučili alespoň pár základních frází, hodiny se staly výrazně příjemnějšími.

 

Byla jsi již v některé z asijských zemí nebo se tam chystáš?

Kromě krátkých pobytů na jih od Indie jsem pořádně navštívila jen Čínu, a to jednou, na letní jazykový kurz. Dalo mi to motivaci po prvním roce studia, protože jsem dostala příležitost vyzkoušet si to málo, co jsem uměla, v praxi.

 

Máš nějaký zajímavý zážitek z pobytu v Asii? Jaký?

Můj nejsilnější zážitek ze Šanghaje byl pocit, že jste celebrita. A to jak v dobrém, tak špatném. Lidé se na nás otáčeli na ulici nebo klidně přišli a bez optání strčili svůj telefon před nás, aby si nás vyfotili. Často posílali také svoje děti, aby s námi měly fotku. V nočních klubech jsme měli vstupné i konzumaci (!) zadarmo, protože Evropané klubu zvyšovali statut i image. Ač je Šanghaj nejsvětovější ze všech čínských měst, někdy jsme byli jako zvířátka v zoo, a to jen kvůli naší rase.

 

V čem jsou Čínská studia na FMV VŠE jiná než klasické studium sinologie?

Ve všem! Skvělé je, že mi kombinace těchto dvou škol umožňuje vidět jedno téma z dvou různých pohledů. Zatímco Univerzita Karlova se ráda soustředí na historické počátky, filozofické školy a klasická díla, Čínská studia dávají přednost aktuálnějším a praktičtějším tématům, jako jsou obchod, současná politika či moderní historie. Když si pak oba póly spojím, dostávám lepší, komplexnější obrázek.

 

Michaela Zbrojová a za CAS Eliška Hrtoňová
Fotografie: Michaela Zbrojová a Zuzana Stuchlíková
Další z rozhovorů s našimi studenty najdete ZDE.
Pokud studujete FMV/VŠE a chtěli byste přispět s vlastním pohledem na studium v Asii či na jakékoliv jiné „asijské téma“, budeme rádi, když nás kontaktujete, např. na adrese stuchliz@vse.cz.